Dum spiro spero – Dokud dýchám, doufám

Poslední dva roky k nám přicházejí témata existenční i filosofická. A tak se mnohdy zamýšlíme nad vlastními i cizími životy. Nad zodpovědností jedince, médií a celé společnosti. Pohled je to zajímavý.

Každý se snažíme obhájit názory před druhými a někdy i sami před sebou. A NEJ tématem je právě smrt. Protože, co kdybychom zavinili, že někdo zemře. Ptám se – „Sedáte si do auta s myšlenkou hlavně nikoho nezranit, nezabít, neohrozit?“ Nejspíš vás to ani nenapadne.

A proč teď to máme jinak?

Tlak společnosti?

Tlak médií?

Když se zastavíme a zamyslíme, možná někde nahlédneme jaké strachy nás mají v moci. Třeba je tam strach o sebe, o blízké. Třeba jen chceme splynout a nevyčuhovat, být hodným klukem, hodnou holkou.

Jsme v situaci, kdy jsme si zvykli na všemohoucnost medicíny. Když selže, říkáme – přišel pozdě, mohla za to genetika…. A co my, kde je náš podíl zodpovědnosti na vlastním životě? Jak to máme sami se sebou. Jde jen o vztah k sobě, k vlastnímu životu. Nemůžeme převzít zodpovědnost za ostatní. Jejich rozhodnutí zrcadlí vlastní cestu.  A co my? Víme, co nám dělá dobře a kdy si škodíme? Navíc často vědomě. Neříkejte mi, že jste ještě neslyšeli o škodlivosti kouření, pití a nadměrné konzumace čehokoli.

Smrt je ve společnosti tabu. Nehodí se o ní mluvit. Nějak s ní nepočítáme. Skryli jsme ji za plenty v nemocnicích, a tak mrtvé vidíme jen ve filmech a občas při brutálních kampaních, co nás mají zastrašit. Ano, je to smutné pro všechny, když zemře někdo blízký. Milovali jsme ho a v našich srdcích zůstane už navždy.

Právě proto je potřeba žít. Žít a přijmout i vlastní smrtelnost. Opusťme iluze a zhluboka se nadechněme ať procítíme své tělo. Náš nejbáječnější nástroj. S každým nádechem vyživujeme své tělo a mysl. Ve chvíli, kdy se soustředíme na dech připlouvá hluboký klid a uvědomění, že vše je v pořádku. Dopřejme si znovu nádech, pomalý výdech a chvilka bytí, bytí v prázdnotě v bodu 0, v bodu stvoření. Dýchejme tak dlouho dokud se naše mysl neztiší a nezklidní. Dech je naší medicínou a je stále s námi.

Užijte si krásný den, ať už je plný iluzí nebo vnitřního napojení.