„Co chceš k Vánocům?“ Ptal se mě můj muž nedávno. Jako první mě napadlo – dlouhý adventní čas. 🙂 Mám ráda dlouhé večery, ponor do vlastních hlubin. Vlastně čas sama pro sebe je asi nejkrásnější dárek. Jenže ten můžu dát jen sama sobě. Tak jsem si večer napustila vanu, nasypala zbytek šeříkové soli, zanořila se a pozorovala...
Martina Jungrová198x
Dušičkové období, vzpomínky na ty, co už nejsou s námi. Pro mě je to letos velmi intenzivní. Velký oltář s předměty a fotkami u kterého hoří svíčky u nás doma. Je to pro mě důležitější než jít na hřbitov, zapálit svíčku, chvilku postát a zase jít. Tentokrát mám pocit, že všichni jsou tu se mnou. Svět živých a mrtvých v propojení. Vím, ono to zní...
Martina Jungrová332x
Pořád zkoušíte? Jak vám to jde? A co až „zkouškové“ období skončí? Slovo „zkouším“ jsem šoupla na blacklist spolu se slovy „musím, strašný, hrozný“. Proč? Slova jsou MAGIE. Slovo vám pomůže nebo podrazí nohy. Zkuste si to. „Strašně dobrý oběd.“ Jaký tedy byl oběd – strašný nebo dobrý? Co si má váš mozek vybrat? Co udělá vaše...
Martina Jungrová402x
Je sobota, krásné ráno, za okny svítí slunce. Seběhnu do kuchyně připravit naši „rituální“ kávu. (Vím, je to nezdravé a začínat by se mělo jinak, tak mě prosím nelynčujte 🙂 ) Hmm, v kuchyni chybí koš na odpadky, vydávám se ho hledat. U popelnice není, ovšem pytel s odpadem je vyhozený. Fakt záhada. No nic, však on se najde. Nenechám se zaskočit...
Martina Jungrová550x
Dotek je základní lidská potřeba. V naší, západní kultuře, jsme v dotecích a kontaktech poněkud zdrženlivější a naše osobní zóna bývá větší než u temperamentních jižních národů. A tak se často omezujeme jen na podání ruky, ostatní kontakt necháváme jen do partnerských vztahů nebo při kontaktu s dětmi. Miminka dotek potřebují, je pro životně důležitý, když ho nemají, upadají do apatie. Dochází k deprivaci. U...
Martina Jungrová531x
Už mě nejspíš znáte, a tak tušíte, že se neptám na adresu. Kde jste doma ve svém těle? Každý to totiž máme trochu jinak. Ve svém těle máme „pokojíček“, kam se jdeme schovat, když je nám ouvej. Dočerpáme sílu a zase můžeme do světa. Tady jsme pozorností jen sami u sebe a vnímáme, co potřebujeme dosytit. Pohlazení, obejmutí, odpočinek, nebo něco...
Martina Jungrová507x
Nechci současnou situaci přirovnávat k morovým ranám, to ani náhodou. Ale spousta z nás má potřebu pomáhat, tvořit. Tak šijeme roušky, kolektivně meditujeme, pomáháme. A mě při šití roušek něco napadlo 😊 . V dobách dávných si lidé na krk věšeli ochranné amulety. Tohle téma jsem si chystala na květen, na poslední díl kurzu „Mámy a dcery“. Protože se vše mění každým...
Martina Jungrová523x
Konec roku a začátek nového je plný bilancování, hodnocení. Došlo mi, že naše hlava vyhodnocuje a bilancuje, byť poněkud nevědomky, naprosto neustále. Tohle je super a tohle špatně. Ten je chytrý, ale tohle je naprostý blb. Všemu dáváme nálepku. Nebojte, jedu v tom s vámi. Zejména pokud se debata stočí na třídění odpadu, stav společnosti, politiku. Pořád ještě jsou to témata,...
Martina Jungrová524x
Slyším to teď kolem sebe snad neustále, „To je hrozný, pořád tma.“ Většina lidí si stěžuje na únavu, do ničeho se jim nechce. Zkrátka období temna. Vždycky jsem si myslela, že tenhle stav pramení zejména z přemíry práce, předvánočního gruntování, pečení a šílení. A ejhle, už nějakou dobu chápu, že je to jinak. Prostě je tma, a ta sebou nese...
Martina Jungrová534x
Nevím jak vy, ale já mám občas pocit, že co nezná Google, neexistuje. A co když takový systém nosíme sami v sobě. Napadlo vás, někdy, co všechno je ukryto v našem těle? Tím nemyslím orgány, krev, lymfu ani naše jednotlivé buňky. Mluvím (píšu) o moudrosti našeho těla. Každé tělo má buněčnou paměť, ve které uchovává zážitky nás samotných...
Martina Jungrová555x