I váš mozek je neuroplastický

Neuroplasticita mozku.

Odborný termín, z kterého se vám možná zježily chlupy 😊

Co to je a je vám to k něčemu?

Neuroplasticita je schopnost vytvářet v mozku nová spojení a nové dráhy. Je to podobné, jako byste se rozhodli jet k babičce úplně jinou trasou. Nemůžete jet na autopilota. Potřebujete dávat pozor, kde zrovna jste, abyste nezapomněli odbočit. Potřebujete se soustředit, kdo na které křižovatce má přednost. Díky tomu objevíte něco nového.

Když tuhle trasu budete jezdit pravidelně, zvykne si i váš mozek a opadne soustředění. Vytvoříte si novou trasu i ve svém mozku a už vás bude jízda po téhle cestě stát méně sil a energie. Je to stejné  když se učíte něco nového, ať už jde o nový návyk, novou práci, jazyk, cokoli, co je v tuto chvíli mimo vaši komfortní zónu. Vykračujete ze zajetých kolejí. Nutíte mozek, aby vytvářel nové synapse (neboli spojení nervových vláken), a tak ho učíte reagovat „pružněji“.

Opakování téhož totiž vyjeté koleje prohlubuje, pokud jsme na něco zvyklí reagovat naštváním, prohlubujeme svou „vztekací“ dráhu ještě do větší hloubky a šířky. Dost možná zbudujete i dálnici. Ale my chceme změnu. Jak říká Einstein – dělat stejnou věc znovu a znovu a chtít jiné výsledky je čiré bláznovství. Abychom tvořili něco nového, musíme opustit své zajeté koleje.

Větší schopnost učit se mají děti, to víme všichni. Jsou jako houba, nasají někdy i to, co nechceme. Ale i v dospělosti má mozek schopnost učit se, měnit své zajeté dráhy a uzdravovat se.

Čím začít?

Co vyzkoušet nový sport?

Ve chvíli, kdy měníme své pohybové stereotypy, přibývá nových spojení (synapsí) mezi nervovými buňkami (neurony). Naše síť se zahušťuje a tím měníme i dráhy, po kterých se vzruchy pohybují. Zkrátka a dobře přizpůsobujeme se novým vnějším podmínkám. Toho můžeme využít při jakékoliv změně, po které toužíme. Jednoduše, uděláme si z nové věci návyk – potřebujeme pravidelnost a ve svém mozku vytvoříme novou cestu.

Stejně tak mění náš mozek silně citově zabarvené emoce a zážitky. Vyplaví se totiž hormony potěšení nebo strachu a intenzivně ovlivní celý nervový systém. Jestli chcete víc informací, doporučuji knihu Candace Pert – Molekuly emocí.

Naše mysl se pak k tomuto zážitku opakovaně vrací, a tím tvoří novou, dostatečně výraznou dráhu a posiluje spojení v dané oblasti.  Zkuste si vzpomenout na něco krásného. Co udělá vaše tělo? Kde cítíte uvolnění? Rozlil se vám po tváři úsměv? Spustili jste si autonomní (vnitřní, ryze soukromou) reakci těla. I tím můžeme „programovat a učit“ svůj mozek. Vracíme se k hezkým zážitkům, a tím učíme svůj mozek vidět svět v trochu růžovějších barvách. Chceme-li udržet svou mysl pružnou, musíme ji trénovat.

Například depresivní stav lze popsat jako vyšlapanou cestičku, z které se nedaří uhnout. Jedinec z ní prostě na jinou cestičku nevidí. Tahle nikam nevede, tak se pohybuje po slepé cestě aniž by to věděl. I tady je změna možná. Někdy to trvá delší dobu, ale s trpělivostí k sobě samému jde všechno.

Je důležité dávat pozor, čím vlastní mozek zaměstnáváme, můžeme totiž pomalu přepisovat své vnímání reality. Nejspíš znáte deník vděčnosti. Pokud ne, tak doporučuji. Vezměte si malý sešitek a zapisujte každý den 3 hezké události. Ze začátku možná výzva, ale za chvíli si hlava zvykne, a pak popíšete třeba půl stránky.

Pokud se vám to nedaří, zkuste to jinak.

Pomalý nádech a dlouhý výdech a ještě jednou. Tak a teď si představte místo, kde jste v bezpečí, je vám teplo a nic nemusíte. Jste teď jen sami pro sebe. Uvědomte si, jak vám v tom je, kde vnímáte uvolnění, hřejivé teplo, klid. Chvilku pobuďte a zase se vraťte do reality.

O tom, že mozek potřebuje výživu asi není potřeba diskutovat.

Znáte potraviny, které mu prospívají? Je to třeba kurkuma, čokoláda s vysokým obsahem kakaa, ořechy, ryby, borůvky, dýňová semínka, banány, avokádo… Tedy především zdravé tuky, minerály, antioxidanty. Jsou to potraviny, které ovlivňují hladiny serotoninu, dopaminu a tryptofanu tím, že je buď přímo obsahují nebo jsou důležité pro jejich tvorbu.

A když jíme co nám chutná, hormony štěstí jsou na nás přímo vidět :-).