Volala mi maminka jedné holčičky, že by se zase ráda objednala. Většinou přijdou v situaci, kdy už to doma trochu eskaluje.
Slečna má ráda zvířátka a je to trochu „lepítko“. Maminku potřebovala mít co nejvíc pro sebe. Na lehátku se vrtěla a moc klidu v ní vážně nebylo.
Kranio sice systém uvolnilo, ale vnímala jsem, že homeopatikum by tady krásně sedlo.
S homeopatií zkušenosti doma mají, jen maminka měla ale pocit, že když byly u homeopata, tak to až tak velký efekt nemělo.
Ptala jsem se, co dostala.
A hádejte, co dostane dítě, které maminku nerado pouští z dohledu, chce se mazlit, je kontaktní. Pulsatilu.
Výborný lék z rostlinné říše, v určitém dětském období i dost typický. Jenomže tady nic moc neudělal.
Proč?
Protože holčička má strachy trošku jiné. Bojí se třeba bezdomovců. A tak se doptávám a doptávám a pozoruju řeč těla. A místo rostlinného léků se přihlásilo homeopatikum z říše pavouků. Dlouhé ruce nohy a neposednost k tomu😊.
Dostala Tarantuli a rok jsem je neviděla 😊.
Teď se scénář trochu proměňuje, ale téma bezpečí je znovu na scéně. Maminka konstatovala, že po kuličkách se všechno uklidnilo, nepotřebuje, aby jí zvedla telefon úplně pokaždé, ale teď byl stres okolo zkoušek na víceleté gymnázium a najednou se zase bez maminky neusíná a ona už je z toho fakt vyčerpaná.
Od loňska vidím změnu, slečna zvládne chvíli ležet, nehraje si s rukama úplně neustále, ale neklid je přítomný.
Na lebečních kostech a jejích švech je znát napětí, tekutiny se „přelévají“ a soulad je někde v nedohlednu. A tak ladíme pole, tělo, tkáně a domů odcházejí s kuličkama pro malou slečnu.
Tak jestli přijdou na „kontrolu“, dám vědět, jak to bylo tentokrát.
(Proč kombinace metod? Kránio připraví terén a uvolní fyzické napětí, homeopatie pak doladí ten vnitřní impulz. Společně to dává velký smysl.)