Články autora

Martina Jungrová

Čarodějka na plný úvazek. Pečují o tělo i duši. Dotekem, vůní, homeopatiky, slovem. Díky svým znalostem a schopnostem pomohu i vám na cestě ke zdraví a spokojenosti.
10.2. 2019

Kalamitami ke zdraví

Píše se rok 2004 a my právě dorazili do Černé Hory a hledáme ubytování. Naše cesta nás zavedla do Starého Ulcinu, jsme v „baru“ na pláži a čekáme až dorazí místní „boss“ a ukáže nám apartmán, který by měl být k pronájmu. Uvolněná atmosféra, začínající dovolená, pohoda, kávička, legrácky. Jedna z nich přijde ve chvíli, kdy jsem se rozhodla napít. Kávu v tu chvíli ovšem vdechnu...

31.1. 2019

Pobyt v ledu – móda, výzva nebo nový životní styl?

Od mala jsem byla drobná, poněkud neduživá 😊. Věčně nemocná. Antibiotika, která jsem za svůj život spolykala, by stačila tak na měsíční provoz většího nemocničního oddělení (psychiatrii nemyslím). Mou kartu, uschovanou v kartotéce obvodní lékařky, by mohly z velké části využít jako skripta, nebo podklad seminární práce, čím vším lze onemocnět 😊. Opakované zápaly plic, snad všechny dětské nemoci,...

7.1. 2019

Co se stane Když… aneb, jak na novoroční předsevzetí.

Některé věci se opakují, přípitek, předsevzetí a velké zklamání z jeho nedodržení. Předsevzetí zkouší velká část populace, většinou jen v euforii a pak na ně zapomenou, vykašlou se na ně, prostě je přestanou dělat Podle všech statistik u svého předsevzetí vydrží jen 8-10% lidí, kteří si ho dali. Je nový rok vůbec ten nejlepší start? Proč to tak je? Jedním z důvodů je,...

6.11. 2018

Vztahy a jejich záludnosti

V posledních dnech, možná i týdnech se objevuje trochu ohrané téma. VZTAHY.          Zejména ty partnerské. Někdy to skřípe a někdy hledáme, s kým vlastně vztah vytvořit. Hledáme pana Božského. Máme svůj ideál, svou modlu. Otázkou zůstává, podle čeho jsme si ji stvořily. Kdo byl předlohou. Pan „Božský“ za Sexu ve městě? Váš tatínek? Současná doba je...

21.8. 2018

Fotka jako důkaz

„Haló, tady detektivní kancelář. Jak se máte?“   Napadlo vás někdy, jak velký důkaz jsou všechny vaše fotky? Fotíte se nerady, protože máte pocit, že nejste fotogenická? Nevím jak vy, ale já mám fotky, které mám moc ráda  a pak ještě spoustu dalších, které ovšem na pomyslném žebříčku rozhodně nezaujímají první místo. Ty, mé, obzvlášť oblíbené, by...

10.7. 2018

Homeopatie na cestách

V Albánii jsem ocenila svou homeopatickou lékárničku. Miluju mořské plody a tak jsem ani tady neodolala. Bohužel tohle jídlo mi sice chutnalo, ale mé tělo na to mělo výrazně jiný názor. Takže nastala taková drobná „intoxikace“.  Kombinace energetické léčení + homeopatie zafungovala velmi rychle a tak mi stačilo jedno odpoledne v posteli. Minulý rok jsem psala krátký článek co...

9.7. 2018

Putování za sluníčkem – naše dovolená v Albánii.

„Tak kam letos na dovolenou?“ „Do Albánie.“ „Cože??“ Tak takhle vypadala celkem častá reakce okolí. Proč zrovna Albánie? No, ještě jsme tam nebyli a chceme k moři, za teplem, za sluníčkem. Nemáme rádi davovou turistiku a tak jsme v lednu začali plánovat cestu do Albánie, na jednu z nejkrásnějších pláží v Dhermi.  Podle fotek tam budeme my, pár lidí a nejspíš racci. Nakonec v červnu odjíždí stejným směrem...

13.6. 2018

Zrození ženy

Jaké jsme my ženy? Křehké- zrozené z pěny, bohyně lásky, rodiny i válečnice? Každá jsme jiná a v jiné životní fázi, máme jiné dary a schopnosti. Abychom zjistili kde teď zrovna je naše místo, co v sobě potřebujeme opečovat, máme pro vás připravený Seminář 14.-16.9.2018 Zrození ženy Prožitkový seminář pro ženy, který vám umožní spojit se zdrojem ženské energie, zvědomit si, jak...

11.6. 2018

Strach, stres, ztuhlá záda – spojené nádoby?

Bolest zad, deprese –  civilizační choroby?! Proč asi. Stres je používán skoro jako zaklínadlo dnešní doby. Mocné zaklínadlo! Může snad za všechno. A je to vůbec pravda? Pojďme se trochu poučit od zvířat. Oni mají stres taky! Jenže prožívají jen AKUTNÍ stres. Budu sežrán X nebudu sežrán. Zvíře uteče, stres pomine. Stačí to ? Jim ano –...

10.5. 2018

Endometrióza a moje první NE

Ani nevím proč, ale tenhle příběh mi nedávno vytanul v paměti. Přitom je starý aspoň 17 let. V té době jsem si myslela, že je normální fungovat na 120% minimálně. Pracovala jsem v té době na zdravotním středisku. Bydlíme na vesnici a dopravní obslužnost – autobus, nic moc. Tak jsem za slušného počasí těch 12 km jezdila na kole, občas i s batohem v kterém byl nákup....