Jak souvisí žárlivost a lékařské zákroky?

Celkem nedávno mě velmi zasáhl článek Markéty Strnadové. Proč o tom píšu? Uvědomila jsem si jak je důležité nepředávat svou zodpovědnost a vlastně ji ani nepřebírat za druhé.

A také jak jsme zranitelné a jak dlouho si pak neseme traumata s sebou.

Povím vám příběh jedné mladé maminky. Je po dvou císařských řezech a při tom druhém jí bylo doporučeno podvázání vaječníků. Věděla, že další dítě nechce. Zákrok jí byl vysvětlen s tím, že vaječníky dál plní svou funkci a ona nebude muset myslet na antikoncepci a vlastně je to úplně báječné řešení.

Jenže její tělo po několika letech vyhodnotilo, že asi tedy hormony už nepotřebuje a tak začaly potíže takřka přechodové. Návaly, pocení, absence menstruace. Co teď s tím? Jasně, může být varianta – lékař, hormonální substituce a třeba to klapne.

Tuhle cestu si ale nevybrala. Snaží se dobře jíst, starat se o sebe a tak to chtěla zkusit jinak. Miluju léčení energiemi, protože výsledek vidím velmi rychle. Tady jsem si ještě vypomohla homeopatiky, abychom cyklus „ukotvily“.

Chcete znát výsledek?

Návaly jsou fuč a menstruační cyklus funguje jak má.

Nemám za zlé lékařům jejich doporučení, přiznám se že před 10. – 15. lety bych to asi vnímala jako skvělé doporučení. Jenže dnes vidím jak v našem krásném těle vše souvisí se vším a jak jednoduché je narušit rovnováhu.

Proto potřebujme hlavně a především, vnímat, jak to chceme MY a nechat si svou zodpovědnost.

To samé je ve vztahu. O žárlivosti se toho napsalo tolik..

Jaký je váš pohled?

Kdysi jsem si myslela, že kdo nežárli, nemiluje. Ale ono je to naopak. Žárlivost je vlastně projev strachu, nízkého sebehodnocení.

„Co když mě opustí?“

Hmmm..

A ovlivníte to?

Jasně že jo. Jen to nemůže být kontrolou, žárlivými scénami. Nejvíc pro vztah paradoxně uděláte, když upřednostníte častěji sama sebe. Když místo přemýšlení jak to chceme MY, se zaposloucháte do sebe a zjistíte jak to chcete VY – SAMA ZA SEBE.

Tak lovím ve své hlavě, jestli znám chlapa, který kvůli vztahu začne kašlat na svoje koníčky a vše položí na oltář rodiny.

Sorry, nikdo mě nenapadnul.

Tak proč to děláme my? Proč si myslíme, že náš muž si bez nás neporadí a přebíráme DOBROVOLNĚ zodpovědnost za všechny.

No, kdo objedná rodinu k zubaři? Přece maminka. A ono se to nabaluje, jak sněhová koule. Z kuličky na sněhuláka se pak snadno stane lavina, která smete všechno. Rozmetá vztah, vaši sebehodnotu, vaše jistoty. Tahle živelná pohroma začíná nenápadně a často si jí ani nevšimneme.

Když žárlíme a kontrolujeme, přebíráme tím zodpovědnost i za toho druhého.

Každý máme jinak nastavený hodnotový žebříček. Pokud někomu vyhovuje být součástí harému, OK, jeho věc, ale také jeho zodpovědnost být k sobě i k okolí pravdivý. Raději místo žárlení dejte partnerovi prostor pro jeho díl zodpovědnosti. Na vztah jsou totiž vždycky DVA.

Zůstat nebo jít, je totiž naše svobodné rozhodnutí.