Do češtinských hříček se raději pouštět nebudu, na to jsou jiní odborníci. 🙂
Já se chci bavit o „Limbickém otisku“. Ani ne tak o téhle meditaci, spíš o tom co to je a jak vzniká.
Něco už jsem nakousla na semináři, něco v jiném článku.
Tak teď budu trochu analytická a tady to budete mít všechno pohromadě. 🙂 A já si ušetřím čas :-).
Úplně zjednodušeně by se dalo říct, že je to místo odkud proudí naše emoce které neumíme ovládnout.
„Fakt to nejde.“
Povím vám proč.
Náš mozek je složen z tzv. plazíího mozku neboli mozkového kmene, limbického- savčího mozku a korové – analytické části – kortexu. Ten se pak ještě dělí dál na různá centra, ale to teď není úplně podstatné.
Podstatné je jak tyto časti fungují a spolupracují.
V mozku je rychlejší starší vývojová část, tedy plazí mozek. Pracuje naprosto neustále. Pak je tu limbická část a ta je spolu s plazím mozkem součástí „nevědomého systému“. Díky tomu, jednak každý žijeme ve své realitě a jednak některé své emoce a chování neumíme ovlivnit, kdybychom se sebevíc snažili.
A za co zodpovídá Kortex? To je naše počítačové centrum, analyzuje, vyhodnocuje a hledá řešení.
Kdyby to bylo všechno jen na něm, došlo by k zhroucení systému, pro přetížení. Těch možností a proměnných by bylo tolik, že by se váš vlastní Windows, nebo Linux, zhroutil v rozhodovací paralýze.
Ale tady funguje propojení s ostatními částmi mozku.
V hlubších patrech je tedy uložen základní software – informace z těhotenství, porodu a raného dětství.
Tohle všechno dohromady tvoří naši realitu – pro někoho růžovou zahradu a pro druhého peklo na zemi, místo kolektivního šílenství.
Náš základní software má tu obrovskou moc, že pokud se stane něco, co je mozkovým kmenem vyhodnoceno jako stav ohrožení (zima, Hluk, rychlý pohyb….) přebírá zodpovědnost velitele a vůlí s tím nic neuděláme.
Co se dělo v těhotenství, během porodu a v raném dětství si totiž většinou nepamatujeme.
Pak se třeba jednoho dne stane, že se zamilujeme… Co se to přihodilo? Potkaly se dva podobně naladěné limbické otisky a došlo k jejich synchronizaci.
Pro okolí občas něco, co nechápou …
“Co ti dva na sobě vidí???“
Žena která si dobrovolně vezme alkoholika, násilníka…. Ikdyž se to nezdá, znovu jde o synchronicitu – Oběť si našla svého tyrana.
Pokud potřebujete změnit svůj život, musíte jít do větší hloubky, do nevědomých částí vašeho mozku. Vydolovat své pocity, abyste zjistili kde vlastně jste na mapě svého života a mohly s tím něco udělat.
Tyhle „události“ se totiž váží k porodu.
Miminko odnesou od matky – pro dítě šokový stav. Ale ono, naštěstí, má otevřenou fontanelu a tím i napojení na nehmotné, dojde tedy k odosobnění, aby vůbec přežilo.
Stejně pak reagujeme i v dospělosti ve vztazích, je zde strach z opuštění – což je vlastně strach ze smrti. Zkátka základní software je spuštěný.
Partenr chce jít pryč? „Pomoc, co budu dělat, umřu.“
Pokud opakujete stejné chyby, přijďte na workshop limbický otisk a dejte sami sobě možnost opravit základní program.
Ne, neslibuji vám, že ho celý přepíšete, ale vytvoříte si zde spoustu nových – pozitivnich spojení limckého a analytického mozku a díky tomu se vám otevřou úplně nové možnosti, cesty ..