Dušičkový čas, nás všechny nutí k zastavení, zamyšlení.
Tak jsem si položila otázku: „Proč se říká, že na srdce jsou Poděbrady… A, nešlo by to i jinak?“
Poděbrady leží na okraji Labe, toť drobné opáčko z hodin zeměpisu. No a co, jako kardiak, potřebujete? Přeci klidné procházky, ideálně v rovinaté terénu. No a bingo, to je přesně to, co zdejší lázně slibují. Krásná promenáda, dostatek kaváren a poklid vás pozitivně naladí.
Je zde také krásné golfové hřiště s akademií a krásnou restaurací,výbornou kávou, milou obsluhou, takže něco i pro sportovce.
Proč se vlastně lázeňská léčba doporučuje? Takže, zcela určitě jako dokonalý relax, zpomalení, pravidelný pohyb a co hlavně? PÉČE O SEBE SAMÉHO.
To bychom asi měli dostávat od pojišťovny povinně všichni.
Přesně to, na co ve víru běžných událostí, povinností, zapomínáme.
A pak zapomínáme i opečovávat naše vztahy. Ten co máme sami se sebou, ale i ty s druhými.
Proto jsou dušičky možnost zavzpomínat na ty, co už s námi nejsou a udělat si čas na ty okolo nás. Protože pak by se vás třeba také mohlo týkat přísloví: „Měl zlomené srdce.“
Takže raději: „Co srdci, to na jazyku.“
Když se neužíráte pocitem křivdy, je vám totiž mnohem líp.
Ještě můžete udělat dobrý skutek a řídit se pro změnu příslovím: „Má zlaté srdce“
Tak hezký vzpomínkový večer.