Past

Budík ukazuje 3:35 hod.

Budí mě můj vlastní kašel a pocit, že se dusím.

Až za chvilku mi dojde co se mi zdálo…. Spím u kamarádky a ráno ji nutně musím doprovodit na vlak. Její byt má číslo 6051.. všechno si tam nechávám a jdu. Vždyť na nádraží je to tak pět minut volnou chůzí a její dcera je ještě doma.

Zamávám odjíždějícímu vlaku a v klidu se vracím. Vcházím do domu, ale ten najednou vypadá úplně jinak, je mnohem větší s mnoha průchody a zákoutími. V druhém patře marně hledám její byt. Nemám telefon, peníze, kabelku…nic.

Panelák je asi 5x větší a je tu spousta bytů, několik ordinací a já zoufale pobíhám a snažím se zjistit kde je ten byt. Dochází mi, že její dcera jde za chvíli do školy a já nemám klíče.

V té chvíli totálního zmaru mě budí můj kašel. Nechávám to být a ještě usnu. Teprve večer, ve sprše, snad jako vždycky, mi to dojde.

Je to PAST! Past, kterou jsem si vytvořila. Past z toho co mě baví. Já přeci všechno zvládnu. Baví mě léčit, baví mě masírovat. Tak proč bych někdy použila slovo NE?!

Vím co mě ten sen měl naučit. Co volá moje duše… Takže, když vám náhodou nevezmu telefon, neodepíšu, neberte si to osobně… Já jen poslouchám svou duši a až si to dopovíme, ozvu se.