vnímání

Články pro štítek vnímání
15.5. 2019

Dum spiro, spero – dokud dýchám, doufám.

Umíte se nadechnout? Kroutíte teď hlavou nad mou „blbou“ otázkou? Jistě že umíte. Umí to úplně každý. Pojďte ale číst dál, ukážu vám jak se dá s dýcháním čarovat. Uklidnit mysl, nabudit energii, oživit tělo. Většina z nás dýchá velmi povrchně. Je to náš zvyk. Jak jsme se k němu propracovali? Dost možná už na základce. „Nehrb se, jak...

7.3. 2019

Za všechno si můžu sama!

Kdo? Jako já??? Zní to sebemrskačsky? Možná, ale je to holý fakt. Třeba se i vaše hlava (Ego) hádá s vlastním podvědomím. „Jak by si za to mohla? To šéf má nesmyslné požadavky, to děti zlobí, to tvůj muž…“ „Ty jsi taková, hodná, zodpovědná, milá na všechny.“ No právě, hodná, zodpovědná. Taky jsem byla schopná převzít zodpovědnost za všechno i všechny....

7.1. 2019

Co se stane Když… aneb, jak na novoroční předsevzetí.

Některé věci se opakují, přípitek, předsevzetí a velké zklamání z jeho nedodržení. Předsevzetí zkouší velká část populace, většinou jen v euforii a pak na ně zapomenou, vykašlou se na ně, prostě je přestanou dělat Podle všech statistik u svého předsevzetí vydrží jen 8-10% lidí, kteří si ho dali. Je nový rok vůbec ten nejlepší start? Proč to tak je? Jedním z důvodů je,...

6.11. 2018

Vztahy a jejich záludnosti

V posledních dnech, možná i týdnech se objevuje trochu ohrané téma. VZTAHY.          Zejména ty partnerské. Někdy to skřípe a někdy hledáme, s kým vlastně vztah vytvořit. Hledáme pana Božského. Máme svůj ideál, svou modlu. Otázkou zůstává, podle čeho jsme si ji stvořily. Kdo byl předlohou. Pan „Božský“ za Sexu ve městě? Váš tatínek? Současná doba je...

18.8. 2017

Past

Budík ukazuje 3:35 hod. Budí mě můj vlastní kašel a pocit, že se dusím. Až za chvilku mi dojde co se mi zdálo…. Spím u kamarádky a ráno ji nutně musím doprovodit na vlak. Její byt má číslo 6051.. všechno si tam nechávám a jdu. Vždyť na nádraží je to tak pět minut volnou chůzí a její dcera je ještě doma. Zamávám odjíždějícímu...

26.7. 2017

Strach – můj učitel

Je letní noc a já usínám ve své posteli. Na okno dopadá déšť a jeho pravidelné šumění mě uspává…. Z polospánku mě vytrhává hluk. Letadlo, kvůli mrakům letí na můj vkus poměrně nízko, motory řvou jako zběsilé. Jsem vzhůru! Srdce v krku, v hlavě chaos. Totální záchvat paniky. Zrychleně dýchám. Můj muž se evidentně baví, už to se mnou zažil. Normálně...

24.5. 2017

Taky si všechno potřebujete pojmenovat?

Venku sice trochu fouká, ale za okny sluníčko svítí jako divé… Okna…, no fuj, skoro přes ně není vidět. Tak jo, umeju je. Aby se mi chtělo, pouštím si k tomu vyprávění Jardy Duška. Mluví o všem možném, taky o vzdělávání a moudrosti těla. O vědomostech co máme uvnitř sebe a taky o tom, jak všemu dáváme název… Jasně, to přeci vím. Ptám...

7.11. 2016

Podzimní čarování

Podzim, ten letošní mi přijde obzvlášť barevný a zářivý. Jak už to tak bývá, tohle období bývá spojeno se sklizní. A to jak na poli, tak v životě. Dny jsou stále kratší a večery delší. Tento čas nás vede víc k nám samotným, k našemu nitru a podvědomí. Možná máte teď trochu víc času sami pro sebe. Možná se chcete víc poznat....

24.10. 2016

Nějaký drogy?

„Ne děkujeme,všechno máme.“ Pitomost? Hloupý vtip? Ale kdepak. Nebo vy nemáte doma kafe, cukr, alkohol? Alkohol je asi nejtolerovanější drogou společnosti. Je zcela běžné dát si skleničku, třeba i několikrát v týdnu. Patři to k bontonu, k společenské normě. Sejít se u piva, u vína, na pokec s přáteli a popít je přeci normální. Ne, já nejsem abstinent, to ani náhodou. Jedu v tom...

30.9. 2016

Kdyby byl Bavorov…

Kdyby byl Bavorov, co jsou Vodňany. Dal bych Ti hubičku, na obě strany…. Dost profláklá písnička. Taky hrajete hru na „kdyby“? „Kdybych já, ubohá, si vzala Pištu Hufnágla.“ Nooo, copak by se asi dělo? A proč si na to nehrát? Myslím, že už jste to slyšely. Každý okolo říká: „Je důležité žít, v přítomném okamžiku.“ Co to, k sakru, je?...