Poslední měsíc a půl jsem si připadala jako účastník dost šílené telenovely „Žena s hadrem“.
Nevím, jestli jste někdy rekonstruovali za plného provozu domácnosti, zároveň chystali svatbu a pracovali. Ale kdo nestrhával rákosové stropy a neboural zdi, uvěří jen těžko, co se u nás dělo.
Tempo takřka šílené. Nejen pro mě, ale pro všechny zúčastněné. Jak konstatoval ke konci syn- i prázdný kýbl je těžký.
V háji jsou všechny moje rituály. Předsevzetí si naštěstí nedávám, neboť ty by do věčných lovišť odputovaly také.
S každým probuzením se v mé hlavě rozbíhá To Do seznam a po ranní kávě a bazénu začíná sprinterské tempo na dlouhé trati.
Na schodech jsem sama sebe potkala v protisměru jen párkrát.
Vytřít a utřít prach, každý den aspoň 1x. Třífázový trénink s hadrem jsem vzdala hned po první dni. Končím své ranní kolečko úklidu a pozoruji, jak jemný prášek znovu dosedá. Otáčím se, neboť až do druhého dne mě výška prachu musí nechat klidnou.
V den svatební všechny přípravy vrcholí a do nové koupelny se stěhuje i pračka a sušička. Pro dnešek s funkcí dekorace 😊. Svatebčany jsme ochudili o zážitek z naší venkovní prádelny instalované po vzoru balkánských zemí.
Protože pohádky i telenovely končí svatbou, tak ani tahle není výjimkou.
Žena s hadrem končí a doufá, že režisér nemá v záloze pokračování.
P.S. perliček by bylo víc, ale u nás vládne GDPR 😊