Vztahy

Články kategorie Vztahy
10.4. 2020

Kde jste doma?

Už mě nejspíš znáte, a tak tušíte, že se neptám na adresu. Kde jste doma ve svém těle? Každý to totiž máme trochu jinak. Ve svém těle máme „pokojíček“, kam se jdeme schovat, když je nám ouvej. Dočerpáme sílu a zase můžeme do světa. Tady jsme pozorností jen sami u sebe a vnímáme, co potřebujeme dosytit. Pohlazení, obejmutí, odpočinek, nebo něco...

8.4. 2020

Jedeme padesátkou

Zvolnila ekonomika, zvolňujeme taky. Trochu z donucení. Z formule 1 přesedáme do vozu o hodně pomalejšího. Konečně se můžeme rozhlídnout a pokochat. Nemusíme soustředěně zírat na cestu, abychom nikoho nepřeválcovali. Zvolnit se učím asi deset let, s blížící se padesátkou to začíná jít samo :-). Teda pokud se zrovna nechystáme „za kutúrou“. To pak pobyt v koupelně u zrcadla patří k těm delším. Ono to...

27.3. 2020

Oběť nebo obětina

Oběť x obětina. Wikipedie tyto pojmy nerozlišuje. Obojí vnímá jako náboženský úkon, obětování – odevzdání, cenných předmětů, zvířecích či lidských obětin nadpřirozeným bytostem. Já vnímám oběť jako součást pozemského dramatu, hry na oběť a tyrana. Obětí bývá nejčastěji chuděrka, co má vedle sebe zlého tyrana, kterému se nemůže bránit. Každý ji samozřejmě polituje a jen málokdy nám dojde,...

9.3. 2020

Jak se žije v pohádce

Chce se mi začít klasikou… Byl jednou jeden král a ten moudře a spravedlivě vládnul. Ale když se tak podívám po Evropě, nikoho moudrého nevidím. Já si v poslední době připadám trochu jako v pohádce Chytrá horákyně. Ne, že bych sama sebe považovala za moudrou a chraň bůh, že bych chtěla být královnou v tomto nebo jiném státě 😊. Spíš mám na mysli, že...

18.2. 2020

Můžeš, co chceš

Původně to byl jen FB příspěvek, ale evidentně jsem ťala do živého. Jako dítě jsem nesnášela výtvarku. Neuměla jsem kreslit. Donedávna jsem si myslela, že s touhle schopností se člověk narodí. Ano, talent je důležitý, ale ještě důležitější je nemít strach něco zkazit. Ale to vás ve škole nenaučí, právě naopak. Chyby se ve škole neodpouští. Blbě...

18.1. 2020

Proč přestat nálepkovat svůj život?

Konec roku a začátek nového je plný bilancování, hodnocení. Došlo mi, že naše hlava vyhodnocuje a bilancuje, byť poněkud nevědomky, naprosto neustále. Tohle je super a tohle špatně. Ten je chytrý, ale tohle je naprostý blb. Všemu dáváme nálepku. Nebojte, jedu v tom s vámi. Zejména pokud se debata stočí na třídění odpadu, stav společnosti, politiku. Pořád ještě jsou to témata,...

31.10. 2019

Propojení

Ležím v posteli a před očima mi běží film ze sobotní oslavy. Zlatá svatba mých rodičů = 50 let spolu. Dochází mi až teď, v tuto chvíli, jak to bylo krásné. Cítím obrovskou vděčnost za to, že jsem se mohla podílet na organizování. A teď odpadl i pocit zodpovědnosti za všechno, co k tomu patřilo. 3 měsíce plánování a organizování stály za to. Sobota byla nádherná,...

7.8. 2019

A víš, co vlastně chceš?

Tak zněla jedna z otázek sobotního večera, kdy se sešlo celkem dost žen. Co se asi tak může řešit? Vztahy, děti, práce.  Už jsme celkem velké holky a asi bychom to měly vědět. Jenomže skutečnost je často jiná. Proč? Co když se ženeme za něčím, o čem máme jen mlhavou představu. Co když si vytváříme svět podle toho, co...

7.3. 2019

Za všechno si můžu sama!

Kdo? Jako já??? Zní to sebemrskačsky? Možná, ale je to holý fakt. Třeba se i vaše hlava (Ego) hádá s vlastním podvědomím. „Jak by si za to mohla? To šéf má nesmyslné požadavky, to děti zlobí, to tvůj muž…“ „Ty jsi taková, hodná, zodpovědná, milá na všechny.“ No právě, hodná, zodpovědná. Taky jsem byla schopná převzít zodpovědnost za všechno i všechny....

26.2. 2019

V Pandořině skříňce číhá smrt

Jsou krásné slunečné předjarní dny a z mé duše na světlo vychází to nejtemnější, co tam bylo ukryto. Je mi 6. a hopsám si cestou domu. Blíží se konec školního roku a je nádherný slunný den. Potkávám paní na kole. Ji si nevybavím, ale větu, co mi řekla ano. „Utíkej domů, umřel ti děda.“ Ztuhla jsem a nevěřícně na ni zírala. Jestli jsem zbytek...