Tělo a mysl v propojení

Kdo ovládá naše tělo?

Blíží se jaro a s ním oblíbená sezóna hubnutí, detoxu a nevím čeho všeho, abychom byli krásné, štíhlé… A tak si možná říkáte, že to chce jen pevnou vůli, hýbat a ehm, nežrat.

Proč nás ovšem naše mysl brzdí? Inu ona si jede své naučené vzorce a má puštěného autopilota. To se v praxi může projevit tak, že v době reality sahá do minulosti (takhle to fungovalo) a tím tvoří budoucnost.

obr-Jan Vojáček, Umění být zdráv

Na chodu těla se totiž podílí i tzv. neurotransmitery, tedy látky, které umožňují, aby buňky pracovaly podle správného vzorce. Je to vlastně chemickými zprostředkovateli zpráv. A jedou podle naučeného režimu.

Takže na jedné straně máme „přijímač“, který čeká až k němu přiteče ta správná látka, aby mohl sepnout a na druhé straně je buňka co látku tvoří. Je jasné, že tady se může občas něco porouchat. Receptory ke každé látce jsou umístěny v těle na různých místech.

„Imunitní systém komunikuje nejen s endokrinním systémem, ale také s nervovým systémem a mozkem pomocí chemického mechanismu, který se z neuropeptidů enodrfinů a jejich receptorů pro kódování informací.“¹

Ukažme si na inzulínu, jak to funguje.

Když sníte jídlo, slinivka vyplaví hormon inzulín. Ten se naváže na tukové buňky v v játrech a funguje jako dveřník pro přicházející cukr. Díky tomu může být cukr zpracován a využit. Když je inzulínu dostatek, cukr se nám nikde nehromadí a vše je v pořádku.

Teď si představte, co s tělem udělá, když ho budete krmit jídlem bohatým na sacharidy a tuky. Ne jeden den, ale třeba 20 let. No chudák inzulín bude dveře otvírat tak často a tak rychle, až padne vyčerpáním. A pak tu máte prediabetes nebo diabetes 2 typu.

Chcete to?

Nejspíš už chápete, že nás řídí hormony, enzymy a další látky.

Je tedy důležité, co jíme, kolik toho sníme a kdy se nacpeme.

Když jedeme toliko  „hlavou“ moc toho nezmůžeme. Zkuste si s inzulínem promluvit. Ve chvíli kdy se rozhodnete měnit své návyky dělejte to postupně. Krůček za krůčkem. Dobré návyky plodí další dobré návyky.

Už víme, jak funguje inzulín.

V těle máme také opiátové receptory zodpovědné za náš pocit blaha, pohody a štěstí. Vychytávají látky podobné morfiu. Možná díky tomu pochopíte drogově závislé. Je jim skvěle, tak co by řešili, než vlna euforie odezní.

A co když máte možnost vyrobit si vlastní drogy? Ne, fakt to nebude kurz – uvař si vlastní fet. 😊

Látky, o kterých tu píšu se jmenují endorfiny a zkušenost s nimi máme všichni. Vzpomeňte si na pocit, když doběhnete tramvaj, něco se vám podaří, jste zamilovaní. V těchto okamžicích se endorfiny vyplavují do těla, opiátové receptory si je pochytají a mi si plujeme na růžovém obláčku.

Když to chcete zažívat častěji začněte se víc hýbat. Najděte si sport, co vás baví. Nebo se soustřeďte na dýchací cvičení.

Jsme totiž téměř chronicky ve stresu, v módu bojuj nebo uteč. A tady vládne noradrenalin. Také neurotransmiter. Má za úkol zachránit nám život. Že úkoly v práci ani šéf nám o život neusilují? Vysvětlete mu to. Má svůj názor.

My ovšem chceme, aby v těle vládla pohoda – tedy, aby hlavním mediátorem byl acetylcholin. Chvíle uvolnění. Tehdy si bere slovo parasympatikus. A jednou z možností jek ho ovlivnit je pracovat s dechem. Dlouhý výdech je jedna z nejjednodušších věcí, které můžeme udělat. Proto i v krizové situaci se vyplatí zhluboka a pomalu dýchat.

Uklidníme tím nervový systém.

Několikrát denně prodlužte výdech, uvolněte ramena a krk a sami uvidíte rychlou změnu ve vašem prožívání.

Udělejte si z toho zvyk.

Hormony spoluzodpovědnými za pohodičku jsou mimo jiné dopamin a oxytocin.

Oba můžete ovlivnit.

Dopamin třeba jídlem – jablka, banány, mandle, jogurt. Vynechte cukr a cukrovinky, alkohol, dejte si digitální detox. Třeba jen jediný den. Tvorbu oxytocinu stimuluje dotek, pohlazení, objetí. Pobyt s přáteli. Meditace. V té propojíte práci s dechem i uvolnění těla. Stačí pár minut denně.

K meditaci ještě postřeh z mé oblíbené knihy.

„Když stres brání molekulám emocí, aby volně proudily podle potřeby, převážně autonomními procesy, které jsou regulovány tokem peptidů, jako je dýchání, krevní tok, imunita, trávení a vylučování, zkolabují na několik zpětnovazebních smyček a naruší normální léčivou reakci. Meditace způsobí, že dávno pohřbené myšlenky a pocity vyplavou na povrch, a to je způsob, jak se peptidy opět rozproudí a tělo a emoce se začnou uzdravovat.“²

Naše tělo je komplexní a moudré.

Už ve chvíli, kdy změníte jednu jedinou věc a uvedete malinký kousíček svého bytí do rovnováhy začínají se dít zázraky.

Zdroje:

1.Candance B. Pert, Ph.D. , Molekuly emocí str.163

2.Candance B. Pert, Ph.D. , Molekuly emocí str.255