Sebekoučování

Články kategorie Sebekoučování
5.12. 2022

Od požitku k prožitku a zase zpátky

Štír, každoročně se zaryje, hrabe a vyndává témata jen proto, aby mohla být viděna a uzdravena. Letos mi to přišlo opravdu o prožívání nikoliv požívání zážitků 😊 (a fakt jsem ráda, že vnímám úlevu a pomalý vzestup) Tak podobná slova, tak rozdílné vjemy. Přičemž slovo Žít je kořenem každého. Rozdíl je, zda jsme přítomní v okamžiku kdy se nás tohle...

9.11. 2022

Bezmoc

Bezmoc nebo ztráta kontroly? Dva velmi propojené pocity. Když jsem si před nedávnem udělala s rukou cosi, co bolelo natolik, že jsem v ní neudržela ani tužku, natožpak hrnek nebo coli jiného, uvědomila jsem si pocity a emoce vyplouvající na povrch. Bolest, která mě nenechá myslet na cokoli jiného a naprosté ochromení a nepohyblivost pravačky. Zkrátka okamžik, kdy se moje limity posunuly...

13.1. 2022

Dum spiro spero – Dokud dýchám, doufám

Poslední dva roky k nám přicházejí témata existenční i filosofická. A tak se mnohdy zamýšlíme nad vlastními i cizími životy. Nad zodpovědností jedince, médií a celé společnosti. Pohled je to zajímavý. Každý se snažíme obhájit názory před druhými a někdy i sami před sebou. A NEJ tématem je právě smrt. Protože, co kdybychom zavinili, že někdo zemře. Ptám se – „Sedáte si...

12.7. 2021

Přijímající princip

Včera jsem po velmi dlouhé době viděla jednu ženu. Setkání bylo jen krátké, ale uvědomila jsem si výraznou změnu její energie. Před rokem z ní vyzařovala jemná křehká energie, taková „vílenka“. A včera? Struktura, a tak trochu „žena od rodiny“, byla v úplně jiné energii. Až mě to zaskočilo. Nechci tvrdit, že je něco dobře nebo špatně. Jen je to...

9.4. 2021

Vláda dětí

Pohled do poslanecké sněmovny napovídá, že všichni, kdo tam sedí, jsou zletilí alespoň podle data narození. Je to tak doopravdy? Tím už si nejsem tak jistá. Ono nejde jen o ně, jde o nás všechny. Jsme dospělí? Nebo jen když se nám to hodí? Fyzicky v naší kultuře za dospělé jedince považujeme (téměř) všechny, kdo oslaví 18 narozeniny. Jenže mentální...

30.10. 2020

Proč se stát pozorovatelem

Úkol doby? Sledujíc media, Fb, poslouchajíc klienty, vnímám čím dál víc potřebu být pozorovatelem, zůstat bez hodnocení, pochopit, přijmout. Zejména přijmout. Každého s jeho příběhem. Pustit, dovolit. Ráno jsem zaznamenala kus rozhovoru se ženou, která má být jmenována soudkyní amerického nejvyššího soudu. Vyhnula se jedné kontroverzní otázce ohledně klimatu. Scénka, na kterou mysl ráda naskakuje (Jak si...

9.7. 2020

SebeVědomí

Vědomé jedení, vědomé milování, Sebevědomí…Kde se vzala tahle slova skloňovaná čím dál častěji, a o čem to vlastně je, a proč to „žít“? Být vědomí je pro mě velmi podobné slovu být přítomný. Tedy tady a teď. Takže jsem si vědomá sama sebe. Sebe Vědomá. Vnímám svoje pocity a emoce, vnímám, jestli mi náhodou není zima, nemám hlad, nepotřebuju...

10.4. 2020

Kde jste doma?

Už mě nejspíš znáte, a tak tušíte, že se neptám na adresu. Kde jste doma ve svém těle? Každý to totiž máme trochu jinak. Ve svém těle máme „pokojíček“, kam se jdeme schovat, když je nám ouvej. Dočerpáme sílu a zase můžeme do světa. Tady jsme pozorností jen sami u sebe a vnímáme, co potřebujeme dosytit. Pohlazení, obejmutí, odpočinek, nebo něco...

20.3. 2020

Magie předků

Nechci současnou situaci přirovnávat k morovým ranám, to ani náhodou. Ale spousta z nás má potřebu pomáhat, tvořit. Tak šijeme roušky, kolektivně meditujeme, pomáháme. A mě při šití roušek něco napadlo 😊 . V dobách dávných si lidé na krk věšeli ochranné amulety. Tohle téma jsem si chystala na květen, na poslední díl kurzu „Mámy a dcery“. Protože se vše mění každým...

18.2. 2020

Můžeš, co chceš

Původně to byl jen FB příspěvek, ale evidentně jsem ťala do živého. Jako dítě jsem nesnášela výtvarku. Neuměla jsem kreslit. Donedávna jsem si myslela, že s touhle schopností se člověk narodí. Ano, talent je důležitý, ale ještě důležitější je nemít strach něco zkazit. Ale to vás ve škole nenaučí, právě naopak. Chyby se ve škole neodpouští. Blbě...