To zvládnu

„Vím, že to zvládnu, ale já nechci.“

 

„Vím, že to zvládnu, ale já nechci.“

„Hmm, zvládnu, zvládat, vládnout, víš, že to je dost jangové slovo?“ „Ty jsi dost jangová žena viď.“

„A čemu ve svém životě potřebuješ ještě vládnout?“

AHAAAA!

No tý jo. To byla konfrontace mých myšlenkových pochodů, mého vyjadřování. No páni. Vydržela jsem s tímhle slovem dlouho.

Ve tmě pojem čas ztratí smysl 😊.

Zvládnout. Vládnout.

Čemu vlastně vládnu? A proč vlastně tohle slovo používám?

Vládnu myčce, pračce, sušičce. Svému diáři, i když ten dost často přejímá vládu nad mým časem.

Jasně, chci vládnout svému času a životu! A jde to vůbec? Kvalitou ženského chování je přizpůsobivost, ovšem ve smyslu – plynu, nikoliv VYDRŽÍM.

Tohle slovo jsem evidentně vyměnila: Vydržím x Zvládnu. Nic moc počin.

Slovo je ale energie a může být i zbraň, proto se snažím o nich přemýšlet, používat je s rozmyslem. Jenomže právě v poslední době ke mně přichází, že bych měla ještě víc uvažovat nad tím, co říkám a jakou energii s tím přináším.

A co doma, co tady volím za slova?

O rodinu, o klienty, o domácnost o ty pečuji.

A co já? Jaká slova používám vůči sobě? Nejsem třeba na sebe moc přísná? Mám rovnováhu?

Jak mám tohle slovo přetvořit? Jak si dovolit být dost akční, a přitom to nemít ve stylu: „Hurá – do akce!“

Proč má mysl vytváří takovouhle past? Copak se dá něčemu vládnout? A chci to?

Vždyť každý den je jiný a výzev nám do života přinese víc než dost, tak nač si přidávat ještě další.

Bóže, jsem to pako, dělám si to složitější, než musím.

Je jaro, období přerodu a probouzení. Tak to tak zkouším vnímat. Zpomalovat, zamýšlet se, nechat slova přicházet a NELPĚT.

To je totiž taky past. Uvědomění si, že se spousty myšlenek, věcí, názorů držím a odmítám se jich pustit. Vždyť jsou moje. Fakt? A jsem si tím jistá?

Co když jsem je jen zaslechla a přisvojila si je.

Často volíme slova, která máme naučená a moc se nezamýšlíme nad důsledkem jejich vyslovení, jejich energie. Zkrátka je jen používáme.

Zkusím dnes být se slovem Lpění. Takové zvukomalebné 😊.

A snad i Vás inspirují slova dětí, která jsem zaslechla.

„Já jsem jen nechtěl být spolupodílníkem na tom co dělá.“

 

„Prach jsi a v prach se obrátíš.“ (farář)

„Jsme hvězdný prach.“ (dítě)

 

Děti mají často jiný úhel vidění a je to úžasné.