Čím dál častěji mám v okolí nebo jako klientky ženy které touží po miminku a stále to nevychází.
Kolotoč vyšetření, pocitu selhání, viny… co jsem za ženu, když nejsem schopna počít dítě…Asi je toho hodně co se jim honí hlavou.
Co všechno za tím může být? Teď pardon, nebudu se úplně držet klasické medicíny a diagnóz neprůchodnost vaječníku, špatný hormonální systém, který netvoří ten správný hormon aby vajíčko mohlo dozrát atd. Takže z trochu jiného soudku.
Jsou to krásné a milé ženy, tak proč?
Jsou duše které chtějí přijít na svět tak vybíravé?
Neberte to jako dogma co teď čtete, ale spíš jako soubor pozorování. Většinou se tyto krásky pohybují v tzv „mužském světě“, světě orientovaném na výkon – tohle udělej, termín je.. .tohle zařiď, tady je potřeba být.
A mají vlastně prostor sami pro sebe? Umí si o něj říct? Ona za to tak trochu může i naše výchova a to že jsem si vzaly její slova za své : „nejdřív práce potom zábava“ a najednou jsou pro nás důležitější všichni kolem, jen ne my samy pro sebe. Umíme být vůbec lenivé? Mně to jde vážně těžko, to přiznávám.
Ale když budete miminko, dušička co chystá na svět, do jaké rodiny chcete přijít?
Já bych si vybrala tu co na nic nespěchá, co má dost trpělivosti a každý má prostor sám pro sebe. Rodinu co sdílí své potřeby, co komunikuje. Máte takovou?
A z jaké jste rodiny, uklidily jste si vztahy s maminkou a tatínkem? Není tam třeba někde zašité – naši chtěli chlapečka a tak jsem se to snažila vynahradit… a copak chlapeček rodí ?
Někdy je těch témat víc a často jako bonus dlouhodobé užívání antikoncepce. Nechci proti ní zbrojit, ale když ji dostane 15letá dívka má její hormonální systém čas dozrát?
Otázek je mnoho a je fajn na ně najít odpověď, protože přivonět k vlastnímu miminku je krásné.