Já tedy jen obrazně, protože fyzicky,…to už mi přijde moc.
Nasazuji si je vědomě, když myslím na svého partnera. Ne nejsem naivní, ani si nemyslím, že je výkvět všech ctností.
Přiznávám i jeho schopnost lézt mi občas parádně na nervy. To bych lhala i sama sobě.
Ale na mém vztahu mi záleží a proto ho chci budovat.
Pravda před pár lety bych to viděla asi jinak.
Zkuste si o někom myslet, že je lump, prevít, leze Vám na nervy… Když ne on, Tak garantuji někdo jiný Vás rychle přesvědčí, že máte pravdu. Začnou se dít věci…Někdo zaparkuje na vámi vyhlédnuté místo, předběhnou vás ve frontě..najednou se vztekáte ještě trochu víc. To je zase den.
Obnovit lásku a intimitu lze a ne vždy k tomu potřebujete krizi, aby vás posunula, zkuste si to sami.
Pamatujete si období zamilovanosti, začátků vztahu?
Na toho druhého jste mysleli, těšili se na něj, vzájemně jste se dotýkali, viděli jen to hezké. Zkrátka a dobře, nosili jste růžové brýle. Ne, nepletu si to s naivitou. Přiznávám to těžké i sama sobě, ale chci rozvíjet a budovat láskyplný vztah.
Pokud chcete znovu oživit váš vztah začněte k němu přistupovat stejně jako v jeho začátcích. S láskou a péčí. Nasaďte růžové brýle a uvědomte si co všechno na svém partnerovi milujete.
Třeba mu to i napište.
„Kořist“ bydlí s nimi, vaří a stará se, tak můžete slavit. Jenže žena potřebuje vylepšovat, zdobit „jeskyni“ a proto chce vylepšovat i vztah. Nestojí o přebývání vedle někoho, kdo jí vnímá stejně jako lednici.
Můžete totiž najednou zjistit, že tenhle kus domácnosti už tam není.