Proč ho miluješ?

„Proč ho miluješ?“ ptala se mě kolegyně v práci, asi před deseti roky.

V té době u nás bylo víc než dusno.

Proč ho miluju, začala jsem přemýšlet. Co jí na to mám říct?
Nevím, prostě je to tak. Nechápala jsem, proč bych měla svou lásku něčím podmiňovat.

Ale její slova mi dala impulz, abych začala prověřovat nejen slovo, ale i svůj vztah. Vážně je to láska? Co když je to jen zvyk a závislost? Neochota odpoutat se? Opravdu to takhle cítím?

Začala jsem v sobě mnohé přeskládávat. Milovat druhého, totiž neznamená na něm viset. Mít potřebu vlastnit ho.

A ano, určitě v tomhle vztahu byla jistá závislost. Podmiňovala jsem sama sebe svými schopnostmi a když vztah nefungoval, obviňovala jsem sama sebe. Nebyla jsem dost dobrá.

Trvalo mi, než mi došlo, že tohle není o něm, ale o mně.

Můžu ho milovat v jakékoliv situaci (i v té, kdy ho mám chuť zabít 😊). Jen by to měla být láska z lásky, ne ze strachu. Ze strachu, že ho ztratím, ze strachu, že se mu nebude něco líbit.

Než jsem k tomu došla uplynulo pár let 🙂 to jen ať si nemyslíte, že tohle je za týden zpracované.

Včera jsem výletili.

V Panenském Týnci jsme objevili i stánek se sladkostmi a srdci z perníku.

„Jé“, obdivovala jsem krásu.
„Chceš nějaké?“ ptá se můj muž.

No jasně, srdce, symbol lásky, jasně, že chci.

„A které, tak si vyber.“

Ne, nechci si vybírat nápis, běží mi hlavou.

Tak tam chvíli zkoumám nápisy, řeknu asi deset variant, aby bylo jasné, že ze mě nic chytřejšího nevypadne (bodejď by jo, po návštěvě chrámu jsem mimo). A nechávám vše na něm.
A tak jsem dostala srdce z perníku. Prostě ho miluju (mého muže, aby bylo jasno).

Vnímám ho jako MUŽE, to je pro mě podstatné. Chlap má mít svůj cíl a vizi, já jsem ta, co tvoří zázemí a podporuje. Takže ho nechám rozhodovat, nejen o srdci z perníku, ale o spoustě dalších věcí.

Tohle je „práce“ ženy, dovolit mu aby byl mužem a ona, i díky němu objevovala svou sílu i stín.

Dnes jsou často setřené rozdíly mezi rolí muže a ženy a pak se divíme, že chlap není chlapem. Jak by taky mohl, když mu nedáme prostor, jsme schopné zařizovat a rozhodovat téměř o všem.

Nechte si hýčkat od svých mužů a dejte jim prostor. Naše vztahy nepíše červená knihovna, ale mi sami.