Martina Jungrová259x
Články autora
Martina Jungrová
Martina Jungrová259x
4.2. 2021
Hrajeme si všichni
Zase jednou vnímám Hromnice jako velkou změnu. Ani ne tak venku, i když přísloví „na Hromnice o hodinu více“ je už vidět a prodlužující se den mě baví. Moje světlo je uvnitř. Rozlévá se víc a víc. Tohle se děje už delší dobu. Čím méně reaguji, na dění okolo sebe, tím méně se vztekám a nabíhám si na všechny ty vzorce ukryté...
Martina Jungrová498x
22.12. 2020
2021
Rok 2021 je za dveřmi, kalendář za chvilku vyhodíme a máme zase nový rok. Co nás vlastně čeká? Dochází ke změně paradigmatu. Začátkem roku to bude hodně o chaosu, ale celý tento rok je požehnaný. Naše činy uskutečněné z našeho srdce budou tedy tím nejlepším, co můžeme udělat. Jde o to pochopit smysl věcí, smysl činů. Příští rok je takovým rokem...
Martina Jungrová330x
30.10. 2020
Když dva dělají totéž, aneb „Jak se bude jmenovat?“
Zarazím vaši fantazii hned ze startu, nečekáme žádný lidský přírůstek do rodiny, nebo aspoň o tom nevím 🙂 Naše vybírání jména se týkalo miminka psího. Když odešel Oggy, potřebovala jsem čas, než vznikl prostor pro dalšího člena naší smečky. Po delších peripetiích jsme věděli, že k nám přibude dáma, teda budoucí dáma, teď malý psí rarach rodu ženského....
Martina Jungrová431x
30.10. 2020
Proč se stát pozorovatelem
Úkol doby? Sledujíc media, Fb, poslouchajíc klienty, vnímám čím dál víc potřebu být pozorovatelem, zůstat bez hodnocení, pochopit, přijmout. Zejména přijmout. Každého s jeho příběhem. Pustit, dovolit. Ráno jsem zaznamenala kus rozhovoru se ženou, která má být jmenována soudkyní amerického nejvyššího soudu. Vyhnula se jedné kontroverzní otázce ohledně klimatu. Scénka, na kterou mysl ráda naskakuje (Jak si...
Martina Jungrová369x
12.10. 2020
Jak na podzimní deprese?
Aneb, úvaha o vnímání štěstí. Podzim, ráno mlha, den se zkracuje a tmy přibývá. Každoroční realita. Kdo to má vydržet až do jara? A tak část lidí utíká před splínem a depresí někam za sluncem a teplem, letos jim asi únik nevyjde. Část bere na pomoc léky a část teplý čaj a knihu. Proč to vlastně nezvládáme? Zkusím použít Tibetské přísloví. Hledat štěstí vně sebe...
Martina Jungrová440x
29.9. 2020
Tuhne věkem tělo i mysl?
Postoje těla = postoje ducha? „Tý jo, záda vážně skvěle povolila, jak si je protáhla. No to víš, věk nezastavíš 😊“ To jako fakt? Opravdu je nutné s přibývajícím věkem akceptovat ztuhlé tělo a přijmout ztuhlost tělesnou, možná i duševní a pomalu se chystat? 😊 😊 Nechci být morbidní, a tak tuhle myšlenku nehodlám rozpitvávat 😊 Jak to teda je?...
Martina Jungrová511x
9.9. 2020
Kdo si hraje, nezlobí
Oblíbené přísloví, provází mě životem dlouho. Jenže zase přišel AHA moment. Nejspíš to znáte taky. Nad něčím si dumáte a najednou se skládačka skládá trochu jinak, a ještě k tomu sama od sebe. Vždycky jsem si říkala, že je prima zabavit děti, nebo sebe. Přeci se nebudeme nudit 😊. Jenže ona je nuda důležitá. Pokud jsme zaměstnaní nějakou...
Martina Jungrová421x
4.9. 2020
Taky jste na pokusy?
Pořád zkoušíte? Jak vám to jde? A co až „zkouškové“ období skončí? Slovo „zkouším“ jsem šoupla na blacklist spolu se slovy „musím, strašný, hrozný“. Proč? Slova jsou MAGIE. Slovo vám pomůže nebo podrazí nohy. Zkuste si to. „Strašně dobrý oběd.“ Jaký tedy byl oběd – strašný nebo dobrý? Co si má váš mozek vybrat? Co udělá vaše...
Martina Jungrová504x
21.8. 2020
Právo na život i na smrt
Ležím na zemi, slzy mi tečou do psího kožichu, rukama hladím hebkou srst a šeptám: „Můžeš odejít, tam ti bude dobře, chápu tvoje rozhodnutí, všechno je v pořádku, jestli chceš, můžeš jít.“ Srdce mě bolí, přesto vím, že nemám právo chtít, aby zůstal s námi déle, než je jeho čas. On svou misi splnil. Dívám se do očí naše psího miláčka...
Martina Jungrová741x