Blogové články

7.12. 2016

Za čím se tak ženem, povídej.

Nedávno u mě byla na masáži mladá žena, věk, tak kolem třicítky. Příjemná, štíhlá, zkrátka dle všeobecných měřítek velmi hezká. Položím si ruce na její záda, abych se propojila s tělem…no a ono ticho. Tělo nemluví!!! Nemluví??? Vždyť ale ona dýchá. Jak  začnu masírovat, svaly reagují, super fakt je živá. Vytížená, nejspíš úspěšná, ale upřímně, tak trochu odpojená od vlastního...

28.11. 2016

Milý Ježíšku,….

  Uklízela jsem šuplíky, aby Ježíšek měl u nás čisto, a našla jsem jeden z dopisů mých dětí. Adresovaný pravě jemu a aspoň 13 let starý. Jsem ráda, že po těch letech znovu vidím po čem toužily, co je v té době bavilo. Tak přemýšlím co by mělo být v dopise pro Ježíška, kdybych ho měla napsat teď…Sama za sebe, a mohla si přát cokoliv…...

14.11. 2016

Kdo se bojí nesmí do lesa

STRACH. Nepřítel i ochránce. Bez něj bychom nepřežili v měststké džungli, natož v té opravdové. Ale fakt je nutné strašit všechny a pořád? Proč je to pro tuhle společnost snad už norma? Já vím, nejlépe se manipuluje s davem, který se bojí. Proč se o to snaží onkologická společnost? Proč hází do pytle, s nálepkou FUJ, léčitele, diety, bylinky, potravinové doplňky, zkrátka všechno...

7.11. 2016

Podzimní čarování

Podzim, ten letošní mi přijde obzvlášť barevný a zářivý. Jak už to tak bývá, tohle období bývá spojeno se sklizní. A to jak na poli, tak v životě. Dny jsou stále kratší a večery delší. Tento čas nás vede víc k nám samotným, k našemu nitru a podvědomí. Možná máte teď trochu víc času sami pro sebe. Možná se chcete víc poznat....

2.11. 2016

Na srdce jsou Poděbrady

Dušičkový čas, nás všechny nutí k zastavení, zamyšlení. Tak jsem si položila otázku: „Proč se říká, že na srdce jsou Poděbrady… A, nešlo by to i jinak?“ Poděbrady leží na okraji Labe, toť drobné opáčko z hodin zeměpisu. No a co, jako kardiak, potřebujete? Přeci klidné procházky, ideálně v rovinaté terénu. No a bingo, to je přesně to, co zdejší lázně slibují. Krásná...

24.10. 2016

Nějaký drogy?

„Ne děkujeme,všechno máme.“ Pitomost? Hloupý vtip? Ale kdepak. Nebo vy nemáte doma kafe, cukr, alkohol? Alkohol je asi nejtolerovanější drogou společnosti. Je zcela běžné dát si skleničku, třeba i několikrát v týdnu. Patři to k bontonu, k společenské normě. Sejít se u piva, u vína, na pokec s přáteli a popít je přeci normální. Ne, já nejsem abstinent, to ani náhodou. Jedu v tom...

5.10. 2016

Dobijte svůj akumulátor

Bydlíte se zlodějem? Na to nemám energii. Povzdech, nebo realita. Je ráno, pravě jste otevřeli oči a stejně máte pocit, že vás někdo převálcoval. Jediné co se vám chce, je zahrabat se zpět do peřin a spát. K sakru. Spát jsem šla přeci brzy a dle všech vědeckých studií je 7. hodin tak akorát. Pojďme se podívat, kde všude energii...

30.9. 2016

Kdyby byl Bavorov…

Kdyby byl Bavorov, co jsou Vodňany. Dal bych Ti hubičku, na obě strany…. Dost profláklá písnička. Taky hrajete hru na „kdyby“? „Kdybych já, ubohá, si vzala Pištu Hufnágla.“ Nooo, copak by se asi dělo? A proč si na to nehrát? Myslím, že už jste to slyšely. Každý okolo říká: „Je důležité žít, v přítomném okamžiku.“ Co to, k sakru, je?...

7.9. 2016

Kde bydlí bubák?

V temném koutě, pod postelí, za skříní? Ale kdeže, přeci v naší hlavě. Strach je to co nás brzdí i ochraňuje. Takže občas jako rodiče (možná z pohodlnosti) použijeme „Nechoď tam, je tam bubák.“ Hu, to je ale zaklínadlo. No a bubák pak klidně může zůstat až do dospělost. Jedna má klientka, dospělá žena, řešila nějaké strachy v těhotenství. A jen tak mimochodem jsme...

31.8. 2016

Rozumíš jazyku mého kmene?

Jasně, česky asi umíte, jinak byste teď nečetli tento článek. Ale jakým jazykem, vyjadřujete to, že Vám na někom záleží? U každého z nás je totiž jazyk lásky trochu jiný. A pokud svou lásku projevujete třeba slovy a váš partner je založením spíše pocitový, tak to pro něj může být jen „tlachání“ Podle Gary Chapmena je jazyků lásky 5. Tím...