Sebekoučování

Články kategorie Sebekoučování
7.12. 2016

Za čím se tak ženem, povídej.

Nedávno u mě byla na masáži mladá žena, věk, tak kolem třicítky. Příjemná, štíhlá, zkrátka dle všeobecných měřítek velmi hezká. Položím si ruce na její záda, abych se propojila s tělem…no a ono ticho. Tělo nemluví!!! Nemluví??? Vždyť ale ona dýchá. Jak  začnu masírovat, svaly reagují, super fakt je živá. Vytížená, nejspíš úspěšná, ale upřímně, tak trochu odpojená od vlastního...

28.11. 2016

Milý Ježíšku,….

  Uklízela jsem šuplíky, aby Ježíšek měl u nás čisto, a našla jsem jeden z dopisů mých dětí. Adresovaný pravě jemu a aspoň 13 let starý. Jsem ráda, že po těch letech znovu vidím po čem toužily, co je v té době bavilo. Tak přemýšlím co by mělo být v dopise pro Ježíška, kdybych ho měla napsat teď…Sama za sebe, a mohla si přát cokoliv…...

7.11. 2016

Podzimní čarování

Podzim, ten letošní mi přijde obzvlášť barevný a zářivý. Jak už to tak bývá, tohle období bývá spojeno se sklizní. A to jak na poli, tak v životě. Dny jsou stále kratší a večery delší. Tento čas nás vede víc k nám samotným, k našemu nitru a podvědomí. Možná máte teď trochu víc času sami pro sebe. Možná se chcete víc poznat....

24.10. 2016

Nějaký drogy?

„Ne děkujeme,všechno máme.“ Pitomost? Hloupý vtip? Ale kdepak. Nebo vy nemáte doma kafe, cukr, alkohol? Alkohol je asi nejtolerovanější drogou společnosti. Je zcela běžné dát si skleničku, třeba i několikrát v týdnu. Patři to k bontonu, k společenské normě. Sejít se u piva, u vína, na pokec s přáteli a popít je přeci normální. Ne, já nejsem abstinent, to ani náhodou. Jedu v tom...

5.10. 2016

Dobijte svůj akumulátor

Bydlíte se zlodějem? Na to nemám energii. Povzdech, nebo realita. Je ráno, pravě jste otevřeli oči a stejně máte pocit, že vás někdo převálcoval. Jediné co se vám chce, je zahrabat se zpět do peřin a spát. K sakru. Spát jsem šla přeci brzy a dle všech vědeckých studií je 7. hodin tak akorát. Pojďme se podívat, kde všude energii...

30.9. 2016

Kdyby byl Bavorov…

Kdyby byl Bavorov, co jsou Vodňany. Dal bych Ti hubičku, na obě strany…. Dost profláklá písnička. Taky hrajete hru na „kdyby“? „Kdybych já, ubohá, si vzala Pištu Hufnágla.“ Nooo, copak by se asi dělo? A proč si na to nehrát? Myslím, že už jste to slyšely. Každý okolo říká: „Je důležité žít, v přítomném okamžiku.“ Co to, k sakru, je?...

7.9. 2016

Kde bydlí bubák?

V temném koutě, pod postelí, za skříní? Ale kdeže, přeci v naší hlavě. Strach je to co nás brzdí i ochraňuje. Takže občas jako rodiče (možná z pohodlnosti) použijeme „Nechoď tam, je tam bubák.“ Hu, to je ale zaklínadlo. No a bubák pak klidně může zůstat až do dospělost. Jedna má klientka, dospělá žena, řešila nějaké strachy v těhotenství. A jen tak mimochodem jsme...

8.7. 2016

Dolomity v teniskách

  Dolomity, pro nás velká neznámá. Nějaké informace sice máme, ale na vlastní kůži, zažijeme italské hory poprvé. Vyrážíme směr Cortina. Město je protkané systémem jednosměrek, parkujeme a vyrážíme na obhlídku. Cortina je obklopená horskými velikány  a tak se můžeme pokochat výhledem na všechny strany. V roce 1956 se zde konaly zimní olympijské hry a je tedy hlavně střediskem zimních sportů....

9.6. 2016

Zahradníkem ve své hlavě.

Také máte v zádech  strom? A jak Vám roste? Ano je to tak, páteř vlastně můžeme přirovnat k stromu. Může být rovný, ale někdy se mu z ničeho nic, něco připlete do cesty a problém je tu. Byl jednou jeden holčičí dýchánek…. Seděly jsme ve vířivce a po ženském způsobu probíraly spoustu věcí. Z pohledu mužů – drbaly. Mimo jiné i zdraví. Jedna z nich...

26.4. 2016

Mám růžové brýle.

Nosím růžové brýle. Já tedy jen obrazně, protože fyzicky,…to už mi přijde moc. Nasazuji si je vědomě, když myslím na svého partnera. Ne nejsem naivní, ani si nemyslím, že je výkvět všech ctností. Přiznávám i jeho schopnost lézt mi občas parádně na nervy. To bych lhala i sama sobě. Ale na mém vztahu mi záleží a proto ho chci budovat. Pravda...